Nejlepšího hráče útoku charakterizuje množství yardů a skórovaných touchdownů, nejlepšího hráče obrany třeba počet tacklů či přínos pro řízení celé obrany, ale pak je tu spousta hráčů, kteří udělají množství „černé práce“ a tým by bez nich nefungoval. Americký fotbal to je 11 soubojů jeden na jednoho a kdo jich vyhraje více během jedné akce, je většinou úspěšný. Aby se tým zlepšoval, musí se zlepšovat i jeho jednotlivci, proto kategorie Progres roku, tedy cena pro hráče, který udělal za rok největší zlepšení.
Tony, máš za sebou dvě sezóny a zrovna ty patříš mezi takové dělníky obrany. Znamená pro tebe tato cena něco nebo ty raději úspěch týmový?
Cena pro mě znamená hodně, ale určitě je pro mě více týmový výsledek. Kdybych chtěl vyhrávat sám pro sebe, asi bych hrál tenis nebo něco takového, ale to by byla hrozná nuda…
Jsi v týmu relativně nový, řekni o sobě něco?
Studoval jsem strojírenství, cestoval po světě jako překladatel a technik ve farmacii, teď pracuji jako programátor CNC strojů a v práci se pořád hledám, ale mým štěstím v životě je sport. Kopanou hraji 15 let, dříve jsem dělal atletiku, házenou… snad všechny sporty, co vás napadnou, jsem alespoň vyzkoušel. Vždy jsem fňukal, že není možnost si zahrát fotbal u nás, ale to byla moje hloupost a neinformovanost. Nicméně americký fotbal jsem si v našem prostředí rychle oblíbil a hodně tomu pomohl i tým, co máme, protože ten je nejlepší!
Co bylo impulsem jít před dvěma lety na nábor?
Kamarád, který shodou okolností také dříve hrával házenou, mi nabízel, jestli bych nechtěl přijít na nábor. To mě úplně nadchlo, ale jelikož jsem v té době maturoval, odložil jsem to na další rok. Tehdy se Mamutům podařilo vyhrát Bronze Bowl a mě trochu mrzelo, že jsem se k týmu nepřidal už tehdy.
Jak dlouho ti trvalo, než si se rozhodl, že fotbal je opravdu to, co chceš dělat?
Moc dlouho ne. Jako sport se mi to líbilo dlouho a jak už jsem řekl, náš tým je opravdu něco výjimečného a ani by mě nenapadlo, že bych s tím měl přestat.
Sleduješ třeba NFL? Jaký je tvůj oblíbený tým?
Jasně, že jo! Dříve jsem začínal sledovat třeba jenom highlighty různých hitů a runů a později jsem se dopracoval k celým zápasům NFL. Je to fajn podívat se na zápas jinak, než ze hřiště. No a můj oblíbený tým jsou Los Angeles Rams.
Hraješ na pozici cornerbacka, jak by si ji popsal?
Pozice CB je určitě zajímavá, sice v ní není tolik kontaktu a síly jako je například u OL nebo DL, ale na druhou stranu musíte být rychlý a obratní. Pokud uděláte chybu, většinou to končí touchdownem soupeře nebo minimálně jeho velkým posunem na hřišti.
Hodně se hovoří o tom, že fotbal je nejstrategičtějším sportem, takové lidské šachy. Je to dle tebe nadnešené nebo i na úrovni druhé ligy to lze říct?
Já si myslím, že to nadnešené není. Mně samotnému to trvalo dlouho dobu, než jsem do hlavy dostal různé coverages (obranné úkoly). Receiveři to mají určitě těžší z pohledu toho, že se musí naučit různé routy atd. Bez nadsázky se dá říci, že je to nejstrategičtější sport, který vyžaduje sílu, rychlost, výbušnost, obratnost a chytrost. S kopanou to nemá nic společného…
Věkem jsi stále ještě mladý kluk, takže máš určitě ambice, co se týče amerického fotbalu. Jsou spojeny s rodným stádem nebo pokukuješ jinde?
Moje ambice je dostat se do finále Silver Bowlu a pořádat ho. Minulou sezónu jsem byli sakra blízko a chtěl bych, aby o tomto sportu bylo více slyšet a vzrostl zájem o něj i v Přerově. K tomu by nám pořádání Silver Bowlu mělo pomoci. Určitě bych chtěl zůstat s rodným stádem.
CB brání především WR soupeře, takže jeho silnou stránkou by měla být rychlost a obratnost. Je možné na těchto věcech pracovat? Přeci jen z hlediska fyziologie jde rychlost rozvíjet jen do určitého věku…
Určitě se na nich pracovat dá. Člověk ale musí počítat s tím, že výsledky nejsou hned a musí být trpělivý. Jedno ale zůstává stejné – člověk, který na sobě dře a pracuje na tom bude vždy lépe než ten, který na to kašle. A na věku nezáleží.
Byla pro tebe obrana jasnou volbou? Měl jsi nějakou představu o tom, co bys chtěl hrát nebo ses podřídil potřebám týmu?
Jasnou volbu jsem neměl, chtěl jsem hlavně hrát. I když malinko mě lákala pozice wide receivera, ale přeci jen raději rozdávám rány, než je přijímám. Ale abych odpověděl, podřídil jsem se potřebám týmu. Přeci jenom trenér lépe odhadne, na kterou pozici by se hráč hodil.
Bezesporu nejkrásnějším pocitem pro hráče na pozici CB je asi interception (zachycení míče hozeného quarterbackem soupeřova týmu) a nejlépe pick six, tedy míč vrácený po zachycení až do endzóny soupeře. Zažil jsi někdy ten pocit?
Přesně tento pocit jsem zažil proti Prague Hippos. Moc času na přemýšlení jsem neměl, prostře jsem vyrazil bez rozmyslu směrem k soupeřově endzone. Postupně mi to začalo docházet až po oslavách a za sideline. Teď později to beru tak, že jsem velmi rád za takovou akci, protože je pravda, že na mojí pozici je to to nejvíc, čeho v zápase můžete dosáhnout.
A jedna na závěr, proč by lidé měli přijít fandit na zápas?
Protože konečně uvidí něco nového, tvrdého a fascinujícího. Neuvidí žádné simulování, ale hráče, kteří jsou odhodlání i přes zranění hrát za svůj tým a pro výhru udělat cokoliv! A bezesporu se budou podílet na fantastické atmosféře, kterou chceme v našem novém stánku – Spartaku – vytvořit.
Rozhovor vedl Petr Stejskal
