Očima hlavního trenéra flagového týmu Petra Stejskala:

Zdravím všechny naše věrné fanoušky a mám na Vás velikánskou prosbu, přijďte v neděli od 11:00 hod. podpořit naše flagisty U 15 na domácím turnaji. Po náročném jaru, kdy jsme jako úplný nováček, v malém počtu hráčů získávali zkušenosti nejen hráčské, ale i trenérské a šli tak od porážky k porážce, je tu podzimní část a my začínáme vítězit. Věřím, že pro fanouška je radostnější vidět, když jeho barvy vítězí a my Vám slibujeme, že Vám tento pocit v neděli dáme zažít. Ano jde o bezkontaktní verzi a tvrdé střety jsou kořením našeho krásného sportu.

Je to ale něco, co muži ani U 21 nenabídnou, a to je ryzí nadšení našich malých pro každou hru. Nikde jinde neuvidíte šestiletého Šimona, jak se protahuje mezi soupeři s takovým nadšením, že si nevšimne, kde je a vběhne do end zóny na vedlejším hřišti. Flag nenabízí tolik pohledných běhových akcí, ale můžete vidět spoustu krásných dlouhých pasů za obranu. A jestli je něco opravdovým kořením flag fotbalu, jsou to trikové akce, kdy do poslední chvíle nevíte, kde balon jen. A co nás čeká tuto neděli.

Od 11:00 hod. zápas proti Alligators, zápas, který bude mít obrovský náboj, minulou sobotu jsme proti nim sahali po prvním vítězství proti zkušenému týmu a nevyšlo to bod. V neděli to budeme chtít odčinit a to vítězství si připsat. Rozhodně to nebude jednoduché, zkušený brněnský tým se určitě výborně připraví na náš útok, ale my už taky připravujeme útok na to, aby se nenechal zaskočit. Naší výbornou obranu ještě lépe připravíme na jejich trikové akce a….. Uvidíte sami.

Ve druhém zápase od 12:00 hod. nás prověří Steelers 1 tedy tým, který se pere a vedení ve skupině východ a rozhodně je na vyšší úrovní než Aligátoři. Hráli jsme s nimi mnohokrát, víme, kde jsou jejich silné stránky a chceme s nimi pro Vás odehrát vyrovnaný zápas.

A jestli byste něco si opravdu neměli nechat ujít, tak od 13:00 hod. zápas proti Steelers 2. To bude souboj těch malých a já věřím, že jejich nadšení Vás dostane stejně jako nás trenéry. Pro mě osobně to byl minulý týden emočně nejkrásnější zápas, který jsem zatím v roli trenéra zažil.

Přijďte pomoci Jiřímu Horákovi synovi který nejde úplně ve šlépějích otce člena mamutí DL a vzal na sebe odpovědnost být QB v historicky první sezóně. Elišku a Petra Stejskalovi, kteří jdou také ve šlépějích svého otce, Eliška doslova a Petr se připravuje na to, aby převzal po Jirkovi vedení útoku.  Jakub Cedidlo, který exceluje na obou stranách míče a byl i kousek do toho dostat se do reprezentace, podobně jako Tereza Zachrdlová, která tam ale přijela po zranění a měla boj o dres se lvíčkem značně ztížený, minulou sobotu, ale poprvé zažila pocit, kdy skončila s míčem v rukou v end zone soupeře. Nebo na mladého Jiřího Josepčuka, který se v útoku zabydluje mezi zkušenými a jeho rychlost platí. Na, podle mne rozhodně, budoucí hvězdu Lucii Mácovou, kterou nikdo nechytne. Na lídra obrany Adama Trinera, který pokukoval, jak fotbal dělá jeho starší bratr. Na Lukáše Lamku, který se od počátku chopil důležité role blitzaře a nahání soupeřovy QB po hřišti. Na Šimona Štrbíka, dalšího pokračovatele v rodinné tradici, kterého je těžké chytnout, ač to vypadá, že zase tak rychlý není. Na Víťu Roba, který s námi není dlouho, přesto i on dokáže QB soupeře zle zatopit. A kdo bude mít na tomto turnaji mít svoji zápasovou premiéru? Michal Novotný, že Vám to jméno něco říká? Ano Otec přerovského fotbalu David Novotný také bude mít na hřišti pokračovatele. Go Mammoths Go !

A ještě jedno shrnutí z turnaje v Ostravě

V sobotu 23.9. jsme v rámci 3. kolo podzimní části flagové ligy U 15 jeli na turnaj v Ostravě. V rámci prvních dvou kol jsme vyhráli své první dva zápasy. V prvním kole na domácím turnaji jsme tento pocit zažili poprvé, když jsme zdolali rezervní tým Sígrs. Ve druhém kole, také v Ostravě, jsme zdolali pro změnu rezervní tým Steelers.

V rámci třetího turnaje nás čekali právě rezervy obou týmů a k tomu brněnští Alligators, se kterými jsme se v rámci jara utkali pouze jednou a podali jsme asi náš nejhorší výkon. Sebevědomí posílené dvěma výhrami, více hráčů, kteří jsou schopni se zapojit do zápasu a rozjíždějící se útok pod vedením stále se zlepšujícího útočného koordinátora Zdenka Šuláka, nám vlévali do žil optimismus a tajně jsme si mysleli na 3 vítězství.

V prvním utkání jsme narazili na rezervu Sígrs. Cílem bylo lepší zapojení útoku do získávání bodů, protože první zápas vyhrála spíše obrany, svými body po zachycení míče z rukou QB Sígrs. Oproti minulému zápasu vypadal útok o mnoho lépe, ale byla to zase obrana, která sice tolikrát neskórovala, ale připravovala pro útok pozice, ze kterých byl do end zóny jen kousek, čehož útok beze zbytku využíval a první povinné vítězství bylo na světě. MMT vs SIG2 20:6

Ve druhém utkání jsme narazili pro změnu na rezervu Steelers, které v minulém kolo lehce vypomáhali hráči z prvního týmu, což ten den ale nešlo, protože jejich první tým hrál ve stejnou dobu na stejném místě jiný turnaj. Od počátku byl tedy plán zapojit do zápasu naše nejmenší a nejméně zkušené, aby získali zkušenosti, starší hráči si odpočali a v neposlední řadě také proto, aby i soupeř měl větší šanci si zahrát. Na začátku v útoku i v obraně nastoupili starteři, ale poté, co jsme získali náskok dvou TD se už na hřiště moc nepodívali. V útoku dostali prostor naši nováčci Šimon Štrbík a Jiří Josepčuk a také Lucie Mácová, která sice nepatří do kategorie malých, ale hrála teprve svůj druhý turnaj a v tomto zápase zapsala hned 2 TD. V obraně pak hráli výhradně tito mladí doplnění pouze o jednoho zkušeného hráče, který je trochu usměrňoval. A  byla to radost… Vidět Jirku, jak si běží pro svůj první TD přes celé hřiště, vidět Šimona, jak si to opakovaně svými malými krůčky šmaruje přes půl hřiště. Vidět jejich nasazení v obraně, kdy i soupeř sice několikrát skóroval, ale to jim nesebralo na chuti s jakou naháněli své soupeře po celém hřišti a nic nevzdávali. Tohle bylo vítězství, které těšilo dvojnásob, protože to nebyla demolice malých velkými, ale práce našich nadějí. MMT vs STE2 33:19

Jestli jsme v předchozím zápase ty malé vytížili hodně, možná až trochu přetížili ? do zápasu proti Aligators jsme šli s jasným cílem nasadit ty nejlepší jak v obraně, tak v útoku a získat první vítězství nad zkušeným týmem. Pro útok od začátku složité, díky atypickému stylu obrany Alligators, ale přesto jsme v prvním drivu přešli přes půl hřiště, jen do end zóny jsme se nedostali. Co se nepodařilo nám, podařilo se soupeři, který nachytal naše obránce dlouhou přihrávkou, navíc se rozhodli pro potvrzení za 2 body, které bylo úspěšné. Dokonce poločasu pak hráli prim obrany, které sice občas pustily soupeř přes polovinu hřiště, ale k bodům ne. Ve druhé půlce bylo vidět, že obrana soupeře má stále větší problémy se čtením našich akcí, ve vynikajícím světle se ukázala naše rychlonohá Lucie Mácová a výsledkem byl TD získaný útokem, potvrzovali jsme za jeden bod, na jistotu, a tak jsme prohrávali o bod. Jestliže se útok zlepšoval, tak obrana excelovala, Kuba Cedidlo zachytil míč z ruky QB soupeře a zastavil se s ním až v end zone soupeře, potvrzení za bod nebylo úspěšné, takže jsme v tu chvíli vedli 13:8. Soupeř se do nás zakousl, obrana držela zuby nehty, ale opět nezachytila jeden náběh za obranu a soupeř si vzal vedení zpět. Dokázali jsme aspoň ubránit potvrzení a šli na míč v touze odehrát vítězný drive. V té chvíli bylo vidět, jak je pro hráče nová situace, kdy je zápas vyrovnaný a oni musí. Po dvou špatných rozhodnutí v útoku jsme museli míč přenechat soupeři a spoléhat na to, že zápas otočí obrana, v poslední vteřině zápasu se nám opravdu podařilo míč zachytit, ale do end zóny jsme se sním nedostali, a tak jsme zápas o bod prohráli. Po zápase to určitě bolelo, ale teď víme, že jsme na správné cestě a máme i na některé mnohem zkušenější týmy. MMT vs ALL 13:14