Sezóna 2019 a dál…

Dobrý den,

máme za sebou historickou sezónu přerovských Mamutů a já si dovolím takové malé shrnutí, ohlédnutí, poděkování a taky trochu vizionářství.

Spartak a fanoušci

Začnu tím, co zaznělo od hráčů snad po každém zápase, ale rozhodně to není nic, co by mělo zapadnout, a to jsou diváci. Již v průběhu sezóny 2018 jsem si začal pohrávat s myšlenkou přestěhovat klub na Spartak. Po skončení loňské sezóny tak začala jednání, která k mému údivu probíhala velmi příjemně a byl jsem překvapen vstřícným přístupem Spartaku, a to jak předsedy pana Plška, tak správce pana Ráčka. Vše se povedlo a my se těšili, že pro vás máme zázemí s tribunou. Pevně jsme věřili, že i díky tomu vás začne chodit na zápasy více a vytvoříte skvělou atmosféru.

 

Pohled na zaplněnou tribunu stadionu Spartaku. Foto: Nikola Navrátilová


A jaká byla realita? Tohle si nikdo z nás nedokázal představit. Neměli jsem úplně špatné návštěvy ani na Viktorce, ale koncentrace lidí do jednoho místa, na tribunu, určitě lepší akustika a dobrá práce komentátora udělala ze Spartaku kotel. Místo, kde se Mamutům hraje, jakoby měli najednou více energie, zatímco soupeřův útok se neslyší a dělá chyby. S každým zápasem vás chodilo víc a víc, kulisa byla více fotbalovější a hráči se tak těšili na domácí zápasy, doslova jako malé děti. To, že se hrál SuperKomíny SilverBowl právě v Přerově je vaše zásluha. Česká asociace amerického fotbalu sleduje návštěvy, a díky vám jsme dlouho dopředu věděli, že pokud se do finále dostaneme, bude se hrát u nás. Za to ještě jednou – DĚKUJEME! Vždyť průměrná návštěva domácích zápasů v základní části byla 455,5 diváků. A samotné finále? Tam vás přišlo něco málo přes tisíc a před takovou návštěvou se nedá prohrát. Pokud je cokoliv, co bychom měli na zápasech směrem k vám zlepšit, nebojte se napsat na klubový email (mammoths@email.cz), na Facebook nebo klidně i na Instagram. Ať to bude jakákoliv připomínka, budeme za ni rádi, opravdu. Vy nám dáváte obrovskou sílu, a tak, pokud to bude v našich silách, budeme se snažit vám vytvořit podmínky, abyste se k nám rádi vraceli. Jeden člověk mi po finále řekl: „Jste kromě hokejistů jediní, kdo dokáže lidi vytáhnout z baráků, všechna čest.“ Je to pro nás závazek být v tom minimálně stejně dobří, nebo ještě lepší.

Výzva v podobě první ligy

Vyhráli jsme druhou ligu, což kromě obrovských emocí, medailí a pohárů přináší i právo hrát příští rok nejvyšší soutěž v Česku. Rozhodování o tom, zda tuto možnost přijmout nebylo složité. Pokud se člověk chce zlepšovat, musí přijímat odpovídající výzvy a Paddock liga takovou výzvou rozhodně je. Nevím, jak připodobnit rozdíl mezi první a druhou ligou, ale je to rozhodně větší rozdíl než mezi první a druhou ligou v kopané a hokeji, tradičních českých sportech. Pořád je to soutěž amatérská, ale hrají tam týmy, které byly u vzniku fotbalu u nás. Tedy týmy s obrovskými zkušenostmi, našlapanými kádry, velkými trenérskými týmy. Všechno tohle přináší daleko kvalitnější přípravu, jak jednotlivých hráčů, tak přípravy na jednotlivé zápasy po taktické stránce. V neposlední řadě se pak drtivá většina týmů opírá o americké quarterbacky. Velmi podstatným rozdílem je také individuální příprava jednotlivých hráčů. To je přesně místo, kam budeme cílit – tedy aby všichni naši hráči byli silnější, rychlejší a obratnější. Máme totiž jeden velký cíl, a to se v první lize udržet. Nebudeme si tu nic nalhávat, bude to zatracená fuška, ale my si věříme. Jdeme po cestě, kterou jsme si sami nastavili a věříme, že pokud z ní neuhneme, můžeme být výhledově tradičním týmem nejvyšší soutěže a do budoucna bychom určitě chtěli bojovat i o pozice zajišťující play-off. Pevně věřím, že náš kádr nikdo neopustí a budeme ho spíše doplňovat. Jak se to podaří, je otázkou několika dalších měsíců. Jedno je ale jisté už teď. Do našeho týmu nepřijde zahraniční quarterback ani import na jinou pozici. Jsme zastánci rozvoje vlastních hráčů, klidně i přes zahraniční kempy či trenérskou výpomocí ze zahraničí. Veškeré naše úspěchy budou budovat hráči, kteří stojí za vzestupem klubu v posledních letech. Druhou ligu jsme si vybojovali jako vítěz té třetí, první jako vítěz té druhé, žádné administrativní postupy, jdeme krok za krokem.

Co nás letos ještě čeká

Prvním důležitým datem je 29. 7. 2019, kdy proběhne nábor do nově vzniklého juniorského týmu. Nejde o ryze náš tým, je sice přihlášen do podzimních soutěží pod hlavičkou Přerov Mammoths, ale jedná se o společný projekt nás a Zlín Golems. Proto zvu všechny, kterým je mezi 16-19 lety, přijďte na nábor a začněte sbírat své zkušenosti v juniorské lize. V případě juniorů se jedná o klasický kontaktní fotbal, který znáte z našich zápasů, ale připravujeme se i na vytvoření mládežnického flag týmu. Flag fotbal je nekontaktní forma fotbalu. Když to hodně zjednoduším, tak hráči mají za pasem takové fáborky a hráči soupeře nezastavují fyzickým kontaktem, ale stržením toho pásku. Kluci tak běhají jen v „trenýrkách a tričku“ a nemají na sobě žádnou výstroj. Na konci prázdnin či začátkem září proběhne tradiční nábor do kategorie mužů (o náboru se můžete více dozvědět zde). Ano, i přesto, že budeme hrát příští rok nejvyšší soutěž, jsme schopni vás do jara připravit natolik, abyste mohli třeba i vy být platnými členy prvoligového kádru Mammoths. Tak neváhejte a přijďte ukázat, co ve vás je!

Co se týče společenského života, tak hráče čeká 3. 8. v prostorách Wake parku Náklo zasloužená „závěrečná“ a řádná oslava zisku Silver Bowlu. Připravujeme však i jednu novinku v oblasti společenského života, a to Společenský ples Přerov Mammoths. Během následujících týdnů upřesníme místo plesu, ale jsme přesvědčeni, že pro vás fanoušky a hlavně pro naše sponzory, připravíme krásnou akci, která se stane tradicí. V rámci plesu budou předána individuální ocenění hráčům za sezónu 2019. Během léta pak proběhne předání symbolického šeku Dennímu stacionáři v Přerově ve výši 27 000,- Kč. Tuto částku jste pomohli vybrat vy, kteří jste přispěli v rámci dobrovolného vstupného na finále 2. ligy. Děkujeme!

Děkuji za každou minutu, kterou jsme společně strávili.

Petr Stejskal, předseda klubu